Proshchai, divchyno, bo ya vze idu,
Blahoslovy mene na viinu.
Letila kulya cherez horu
Ta i udaryla u hrud moyu.
Potekla krivcya richenkoyu
Az do tyhoho Dunayu.
A v tim Dunayu bystra voda,
Vze moho hlopcya v sviti nema.
A v tim Dunayu bystra voda,
Tam rozmovlyala maty moya.
Tam rozmovlyala maty moya:
– Des moho syna z voiny nema.
Des moho syna z voiny nema,
Des-ho zabyla hostra kulya.
Des-ho zabyla hostra kulya,
Des prysypala syra zemlya.